It's Fajrant! Do dne a do roka

-

Do dne a do roka Byla hluboká noc, venku cizí pes vyl a já u okna stál a pil. Zřel jsem jen jeho stín, měl rozplizlý tvar a vypadal jak Lomikar. Do dne a do roka za zvuků baroka se rodí rokoko, do noci hledíme, a vlastně nevíme, zda je to opravdu anebo jenom tak naoko. Do dne a do roka za zvuků rokoka se rodí secese, do noci hledíme, všichni tam musíme, ale nechce se. Chtěl jsem okřiknout jej, myslím psa v oné tmě, ale neměl jsem slov, jimiž to lze. Vzal jsem do ruky kolt, jenž v mé komodě byl a na černý stín jsem namiřil. Do dne a do roka za zvuků baroka se rodí rokoko, do noci hledíme, a vlastně nevíme, zda je to opravdu anebo jenom tak naoko. Do dne a do roka za zvuků rokoka se rodí secese, do noci hledíme, všichni tam musíme, ale nechce se. Ruka chvěla se mi, neboť z krbu šel mráz, pak se na vteřinu zastavil čas. Tmě se zježila srst, já ucítil strach kdo má na spoušti prst, je vrah. Do dne a do roka za zvuků baroka se rodí rokoko, do noci hledíme, a vlastně nevíme, zda je to opravdu anebo jenom tak naoko. Do dne a do roka za zvuků rokoka se rodí secese, do noci hledíme, všichni tam musíme, ale nechce se. Výstřel protrhl tmu jako rybářům síť jako sudičce řeč a nit. Té noci špatně jsem spal v záři voskových svic, ráno tam co byl plot, nebylo nic. Do dne a do roka za zvuků baroka se rodí rokoko, do noci hledíme, a vlastně nevíme, zda je to opravdu anebo jenom tak naoko. Do dne a do roka za zvuků rokoka se rodí secese, do noci hledíme, všichni tam musíme, ale nechce se.